V souboru autor přináší svůj osobní pohled na současné Polsko. Vizuální esej slovenského fotogarafa Adriana Švece pracuje na pomezí dvou narodností a ukazuje Polsko v nevšedním světle.

Byly tři hodiny ráno, ve Zvolenu padal sníh. Chystali jsme se na 5hodinovou cestu autobusem na víkendový trh do prvního polského města za hranicemi. Bylo mi deset. Doteď si živě vybavuju ten útulný pocit, který jsem cítil navlečený v kožených botách, které mi před rokem rodiče koupili právě tam. Na sobě jsem měl obrovskou nepadnoucí bundu se špatně napsaným názvem slavného hokejového týmu na zádech.

Znovu jsem se do Polska vrátil až za dvacet let - za ní. A zůstal jsem tam. V podstatě od začátku svého pobytu jsem se snažil zachytit Polsko, vytvořit ucelený dokument. Ale stále jsem selhával. Nedařilo se mi do fotografií dostat to, co pro mě tato krajina znamená.
‍

Následující fotografie vznikaly pouze jako vedlejší produkt, neměly patřit do žádného dokumentu. Postupně jsem si ale uvědomil, že představují přesně to, co pro mě tato země znamená.

– ADRIÁN ŠVEC