Na začátku roku 2024 jsem několik měsíců bloumal městskými scenériemi, krajinou i prostory mezi nimi a hledal odrazy svého nitra v podivných zákoutích a nečekaných momentech. Tento přístup se pro mě stal formou terapie – způsobem, jak se znovu propojit sám se sebou.Každá fotografie je příběhem, drobným výsekem reality zachyceným jediným stiskem spouště. Je to pozvání k zamyšlení, k pohledu na svět novýma očima, k hledání krásy v podivně obyčejném a obyčejně podivném. Tato série není jen sbírkou obrazů – je výpravou, na kterou se může vydat každý a najít v ní něco jiného, co rezonuje s jeho vlastními zkušenostmi a pohledem na svět.Fascinují mě obyčejné předměty, kompozice náhodně opuštěných věcí, zapomenutá zákoutí, prostory mezi místy, textury a struktury – provázejí mě odmala. Když jsem venku s fotoaparátem, svět se proměňuje v rozlehlý ready-made – prostor pro zkoumání vlastních prožitků. Fotografování mi pomáhá zpomalit, vnímat svět intenzivněji a skrze to se přiblížit svému nitru.

Narodil jsem se v roce 1988 v Děčíně, vyrůstal v České Lípě a v současnosti žiji v Praze. Vystudoval jsem architekturu a několik let pracoval v oboru, než jsem založil vlastní firmu zaměřenou na tvorbu špičkových architektonických vizualizací. Tu jsem před dvěma lety opustil.Fotografuji od roku 2010, ale teprve v uplynulém roce jsem k tvorbě začal přistupovat s plným nasazením a jasným záměrem. Po několika zásadních životních událostech jsem hledal tvůrčí vyjádření a v opětovném objevování fotografie jsem našel mnohem víc. Práce v exteriéru i ateliéru mi umožnila ponořit se hlouběji do vlastního nitra.Mé současné fotografie chápu jako odraz vnitřních prožitků – zachycují krajiny a lidi, kteří přitahují mou pozornost i objektiv. Tento subjektivní a introspektivní přístup chci i nadále rozvíjet. Zároveň ale plánuji věnovat se i strukturovanějším projektům s více či méně dokumentárním charakterem. Témata mé práce vždy vycházejí z osobních zkušeností a životní historie.