Tato kniha je věnována všem nespavcům, které insomnie drží v noci za vlasy a přes den jim pije krev. Každému z únavy v úzkých, hledící na život protékající mezi prsty jako písek, jehož zrnka musí každou noc přepočítat a s úsvitem zapomenout, kde skončil. Z toho písku stavím hrad, do kterého se přes den schovám a budu v bezpečí před životem.Deníkový záznam sleduje řadu probdělých nocí, které se volně přelévají do mdlého obrazu dní. Jedním z nespavců, kterým tento soubor věnuji je moje nejmilejší kamarádka R., která se 6. 6. 2024 rozhodla po vleklé nemoci doprovázené chronickou insomnií ukončit svůj život. Člověk není nikdy připraven žít v nekonečném bezčasí, bez rytmu noci a dne a dlouhodobý pobyt v takovém časoprostoru může mít fatální následky.

Shambi Štiková (2002) je autorka z generace Z, po studiu střední umělecké textilní školy zamířila za studiem fotografie na Institutu tvůrčí fotografie v Opavě. Pracuje s více médii, nejčastěji malbou a textilem, do kterých se snaží vnášet fotografické prvky, mimo jiné technikou kyanotypie a prostorových instalací. Tvoří komunitní zahradnické happeningy a různými způsoby zapojuje okolí do jejích uměleckých aktivit. Fotografii věnuje osobní percepci prožívání, formou snapshotů na analogové aparáty vnáší diváctvo do osobních emocí a nechává je prožívat různé silné životní situace se kterými se mohou ztotožnit, případně jen nahlédnout pod pokličku vnímání autorky.