Po deset let míjel fotograf Patrik Sláma na svých každodenních cestách stejný strom. Spřátelili se. Začali si skvěle rozumět. Dnem i nocí. Vzájemná setkání dala vzniknout stovkám fotografií. Padli si do oka. Stejný objekt, různé podmínky, měnící se světlo, pokaždé jiná nálada. Vztah v mnoha podobách. Rodinné album svého druhu. Pocit, že tak to bude navždycky. Jednoho dne však strom zmizel. Zůstal po něm jen pařez. Bez varování. Vždycky to tak je. Toto je album vzpomínek na jedno velké přátelství stromu a člověka.

Jsem absolvent ITF v Opavě a působím jako hlavní fotograf Národního technického muzea. Ve své tvorbě se zaměřuji na subjektivní, expresivní krajinářskou fotografii, pokud možno bez přítomnosti lidí. Dlouhodobé fotografické projekty vnímám jako klíčový prostor pro hlubší zkoumání témat i vlastního vizuálního jazyka.