Vizuálnímu ohledávání fenoménu češství se Tomáš Pospěch nepřímo věnoval již v souborech Krajinky.jpg, Majitelé hradů, Taken Off, Šumperák či Bezúčelná procházka. Dlouhodobý zájem o zachycení efemérní podstaty českého sebeurčení vyeskaloval v obsáhlý samostatný projekt v letech 2001–2011 jako průběžně doplňovaný soubor sta fotografií, které byly vytvářeny na základě předem formulovaných sta slov, která měla charakterizovat českou podstatu. V letech 2018–2022 se autor rozhodnul projekt zopakovat. Oba soubory sta fotografií mají ambice být vizuálním lexikonem Češství, přirozeně, jak si jej zažívá autor s moravskými kořeny, s mnoha osobními odkazy na jídla své babičky a vypořádávání se s prostředím e esetikou, která jej během dětství obklopovala. Smyslem nebylo postihnout pro český národ signifikantní pivo, řízky, knedlíky a státní symboly, ale ponořit se hlouběji do tajů české sebeidentifikace. Skrze zelené linoleum, lidovou tvořivost, turka ve skle či schopnost improvizace přináší sebeironizující, sebekritické a přesto velmi citlivé ohlédnutí za tím, co to dnes může znamenat být Čech. Sleduje, jaké hodnoty volíme, čím se obklopujeme, proč si kazíme své životy i proč se máme tak krásně.

‍